Stanislav Vlček – výroba rybářských potřeb

Zdeněk Hofman
Foto: Autor a Lenka Hofmanová

Stanislav Vlček se narodil 2. 5. 1911 v Přepeřích u Turnova. V roce 1928 se v Turnově vyučil u Josefa Jílka výrobcem pian a piana stavěl až do března 1931. Potom šel na vojnu, kde si udělal řidičský průkaz. Po vojně pracoval jako šofér pro hotel Knobloch v Ohrazenicích. Byla to zajímavá práce, protože se jednalo o nevěstinec.


Úspěšný rybář v roce 1951

Zlom nastal 18. 1. 1935, kdy začal pan Vlček oficiálně podnikat jako výrobce rybářských potřeb. Tuto činnost si nevybral náhodou, ryby a řeka ho přitahovaly odjakživa. Jizeru měl téměř pod okny. V rybářském spolku v Přepeřích byl členem od jeho vzniku v roce 1926. K nápadu vyrábět navijáky ho prý inspiroval pan řídící, který si koupil drahý smekací naviják za 600 korun. Šikovný pan Vlček si řekl, že by to šlo určitě dělat laciněji, pustil se do výroby a už nikdy nepřestal. Kromě navijáků vyráběl i třpytky, očka, muškařské šňůry a podběráky. Vlčkovy rybářské potřeby znali rybáři nejen u nás, ale i daleko za hranicemi. Před válkou, do roku 1937, vyvážel hlavně do Švýcarska. Po válce do Anglie, Dánska, Finska a Švédska. Práce měl tolik, že zaměstnával šest dělníků.

I v malé dílně se dají dělat velké věci

Rybařinu vyráběl nejprve doma, v místnosti u rodičů, a potom to rozjel u svého bratra Josefa, kde si udělal dílnu a galvanovnu. V roce 1949 koupil zemědělskou budovu, tzv. volovnu, v níž pracoval už od roku 1946 a kterou upravil na dílnu. Po znárodnění v roce 1948 mohl jako drobný živnostník podnikat až do roku 1953. Měl velké štěstí, že mu dílnu nezabrali a nevzali stroje. V dubnu 1953 nastoupil do Rybochovu Praha jako domácí dělník. V Rybochovu napsali dopis, aby mu vrátili materiál a mohl pracovat dál. Dělal pro ně hlavně očka, ale i navijáky a třpytky. Později přešel pod Lověnu, která převzala i výrobu jeho patentního podběráku. Stanislav Vlček dělal domácího dělníka až do důchodu. Když převedla Lověna výrobu prutů do družstva Znak Hradec Králové, přešel pod toto družstvo taky a vyráběl pro ně achatinová očka na pruty. I když pracoval v družstvech, vyráběl stále třpytky a prodával je obchodníkům v Praze, třeba Paulátovi nebo Hubáčkovi. A hodně rybářů chodilo nakupovat přímo do dílny.

Nejlepší výrobky

Nejprodávanějším a nejznámějším navijákem bylo bezesporu otočné kloubové kolečko Populár. Jeho předchůdce označovaný jako Vlčkův vrhací naviják je inzerován v Rybářském věstníku již v roce 1936. Populár spatřil světlo světa o rok později. Dobová inzerce hlásá, že se jedná o jednoduchý, ale praktický naviják umožňující daleké hody pouhým otočením cívky na kloubu. Navíc je opatřen unavovací řiditelnou brzdou, která umožňuje rybáři zdolávati i ty nejtěžší úlovky zcela slabým náčiním. Tuto výhodu měly dosud jen ty nejdražší navijáky. Populár jest naviják velké hodnoty za cenu pouhých 75,- Kč.


Třpytky pana Vlčka

Jizeran

V roce 1937 uvedl Stanislav Vlček na trh nový smekací naviják Jizeran. Název navijáku byl inspirovaný rodnou řekou a postupně prošel modernizací a drobnými úpravami.

V katalogu se dočteme, že Jizeran je ideální naviják pro vrhání lehkých nástrah na velké vzdálenosti. Šňůra nebo imitace se při hodu neodvinuje, nýbrž volně se z cívky vysmekuje. Naviják je zpracován z pevných, avšak lehkých kovů. Sestává z pevné cívky, která se neotáčí, ale vysouvá se vpřed a vzad. Jizeran je opatřen spolehlivou unavovací brzdou, automatickým zachycovačem šňůry a převody z fosforového bronzu v poměru 1:2,6 otáček. Tímto je zajištěno hbité navíjení a řádné rozdělení šňůry na cívce. Pojme až 120 m hedvábné šňůry o nosnosti 6 liber nebo přes 300 m imitace č. 3. Tento naviják svými přednostmi stává se nejvýkonnějším a nejspolehlivějším vrhacím navijákem nacházejícím se na trhu vůbec.

Váha: 260 g

Cena: 220,- Kč

Tento naviják patří společně s Rouskovým Stabilem I k prvním smekacím navijákům vyráběným na našem území. S radostí přivítám každou zmínku o tomto vzácném kousku, případně rád odkoupím do sbírky.

Stanislav Vlček vyráběl i početnou kolekci třpytek

Nejznámější se na trhu objevovaly pod značkou Truta, Vydra a Kidney. Jejich předností byla poměrně velká hmotnost, která umožňovala daleké hody bez zátěže.

Truta

Tato třpytka jest velmi úspěšná pro všechny dravce vůbec. Výborně se osvědčila tam, kde již všechny třpytky zklamaly. I při malém pohybu lehce se otáčí kolem své osy. Dodává se s excentrickou pestře barevnou olověnou hlavičkou. Ostrý vyměnitelný trojháček jest v patentní dvojité sponě.

Velikost 23, 28, 34, 40 a 46 mm.

Vydra

Třpytka lžícového tvaru se lehce otáčí kolem své osy. Na ose jsou červené perle. Tato třpytka je opatřena olověnou pestře barevnou hlavičkou. Jedná se o osvědčený druh.

Velikost 30, 36, 42 a 50 mm.

Lžícový blýskač Kidney Special

Třpytka zhotovená ze zvlášť silného kovu. Vrhá se bez zátěže na nástavci. Nepravidelným pohybem láká i nasycené dravce.

Velikost 30, 36, 42 a 50 mm.

Muzeum rybářského sportu

Navijáky, třpytky a další zajímavosti Stanislava Vlčka jsou k vidění v První stálé expozici historie rybářského sportu v MO ČRS Pankrác. Konečně se nám podařilo otevřít stálou výstavu na adrese Rybáři Pankrác, Žateckých 18, Praha 4. Otevřeno: po – pá od 9.00 do 18.00. Vstupné zdarma. Součástí organizace je i rybářský obchod. Těšíme se na vaši návštěvu.


Rybářská očka

Otočný Populár

Vlčkův vrhací naviják

Expozice na Pankráci

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *