V předešlém díle jsem se věnoval nástrahám.  Poté, co naše krabičky budou plné nástrah, se každý zeptá: A na co je mám navázat? Proto bych se v tomto článku chtěl věnovat prutům, navijákům a dalším užitečným pomůckám, které lov značně usnadní a zpříjemní.

Prut

Než přejdeme k samotnému výběru prutu, je třeba si zodpovědět pár otázek. Budeme chytat ze břehu nebo budeme brodit? Dále jestli budeme chytat na potoku nebo na větší řece typu Labe? Vím, že po příchodu do prodejny, kde to často vypadá jako v lese, je těžké vybrat jeden konkrétní prut. To se týká především začínajících vláčkařů. Na trhu je spousta kvalitních prutů i v nižších cenových relacích, přesto nelze říci, že některý prut je ten nejlepší, protože ten, který vyhovuje mně, může být pro někoho naprosto nevyhovující a opačně. Pokusím se tedy alespoň nastínit, na co si dát při výběru prutu pozor.

Gramáž

Gramáž prutu je naprosto specifická, protože se bavíme pouze o gramech, nikoli o desítkách gramů. Každý výrobce si je udává podle sebe, proto se prut o udávané gramáži např. 5 – 20 g může chovat prakticky stejně jako prut 0 – 7 g.

Očka

Prut by měl mít větší počet oček, a to kvůli nahazování i plynulejší akci (u prutu 2,7 m jich většinou bývá 9). Určitou výhodou je, pokud jsou očka na delší nožičce a jsou dál od blanku prutu. To má význam především za deště, kdy se slabé vlasce rády lepí na blank, což částečně zkracuje náhozy, ale není to podmínkou. Další výhodou jsou SiC očka, která nejsou tolik náchylná na prodření, pokud použijeme splétanou šňůru.

Rukojeť a sedlo

U rukojeti máme v podstatě dvě možnosti. Korek nebo duplon (tzv. mechová rukojeť). Korek je možná náchylnější na údržbu, ale na druhou stranu je mnohem příjemnější na omak.

Sedlo. Jediným předpokladem je, že nám musí sednout do ruky a naviják se v něm nesmí „viklat“. Už se mi to stalo a není moc příjemné s podobnou sestavou chytat.

Alternativy prutů

Pokud nám prut má sloužit pouze pro vláčení gum, jsem zastáncem tzv. chvějivé špičky, která je přece jen citlivější.  Další možnou alternativou jsou feederové pruty, tzv. pickery, winklepickery  nebo light feedery. Ty jsou i proti nejjemnějším vláčecím prutům vždy o něco citlivější, na druhou stranu bývají o něco těžší než klasické vláčecí modely a zároveň v zimě bývají náchylnější k zamrzání oček.

Lov ze břehu

Pro lov ze břehu se více hodí delší prut o délce 2,7 – 3,3 m. Ty také oceníme při chytaní na větších nebo stojácích řekách, kde je často nutné nahazovat daleko. Zde bych doporučil věnovat pozornost i váze, protože házet půl dne s těžkým prutem je dost namáhavé, a příjemné chytání by se tak mohlo změnit v noční můru.

Lov z vody (broděním)

Pro lov z vody upřednostníme kratší pruty v délkách od 1,8 do 2,4 m. S kratšími pruty se nahazuje daleko lépe než s delšími. Velkou výhodou je kratší rukojeť, která nám nepřekáží, když nahazujeme pouze jednou rukou.

Naviják

K navijákům se toho napsalo už mnoho a je to stejně individuální záležitost jako prut. Obecně platí, že naviják by měl s prutem tvořit vyvážený celek.

Velikost

 Velikost navijáku se tedy bude pohybovat kolem velikosti 1500 – 3000. Menší velikosti jsou sice krásné na pohled, ale na rozdíl od větších bratříčků mívají menší (užší) cívku, vlasec je náchylnější na kroucení a z užší cívky vlasec hůře létá, a zkracuje tak náhozy.

Brzda

Pro přívlač je všeobecně doporučována přední brzda, ale zde bych rád vyzdvihl navijáky i s tzv. „bojovkou“.  Tato brzda na patě navijáku nám při záběru větší ryby dovoluje okamžité povolení brzdy a její lepší kontrolu při zdolávání, což ocení především začátečníci. Naučit se ji správně používat je jen otázku chvilky. Rozhodně nechci zatracovat přední brzdy, sám je ve většině případů používám.

Další předpoklady

Dalším předpokladem je dobré pokládání vlasce.  Cívka by měla být rovnoměrně naplněná až po odhozovou hranu, nikdy však přes ni! To by způsobilo přepadávání vlasce a téměř jisté zamotání!

V neposlední řadě se snažíme najít kus s co nejmenšími vůlemi a kvalitním překlapěčem, který oceníme, zejména pokud chytáme na rychlejší vodě, kdy je často nutné překlápět otočením kličky a nikoliv rukou.

 Sečteno podtrženo, v předešlých řádcích jsem se pokusil shrnout několik základních předpokladů, které by vám měly pomoci při výběru ať už prvního, nebo pátého prutu na UL přívlač. Spoustu z vás jistě zajímá cena. Cena kompletu nižší cenové relace se může pohybovat kolem 2000 až 3000 Kč v závislosti na kvalitě použitých komponentů.

 Podběrák

Každý se jistě zeptá, proč o něm psát, vždyť ten co mám, stačí. To jistě ano, ale mohou u vody nastat situace, kdy nám ten „klasický“ bude k ničemu. Je to podobné jako u feederu.  Dlouhý podběrák oceníme při lovu s delším prutem, který tak nemusíme příliš zaklánět a riskovat jeho zlomení. To je jeden z případů, kdy oceníme délku tyče kolem 3 metrů. Opačný extrém nastává, pokud chytáme z vody, zde nám dlouhá tyč jen překáží. Pro tyto účely se vyrábějí speciální podběráky s krátkou rukojetí, které používají muškaři. Ve vláčkařské hantýrce se jim také říká „rakeťáky“ (ty je možné připevnit na tzv. jojo, a tím výrazně zjednodušit manipulaci).

Vlasce

Máme prut i naviják a nyní je otázkou, čím naplnit cívku navijáku. Protože používáme velmi lehké nástrahy, silné vlasce nepřipadají v úvahu. Spodní hranice se pohybuje kolem průměru 0,08 a nejsilnější vlasec, který jsem zatím použil, byl 0,16 mm. Za naprosto univerzální považuji průměr 0,12 mm. Pro milovníky splétaných šňůrek je to průměr kolem 0,04 – 0,06 mm. Stejně jako u jiných technik bychom měli dbát na kvalitu a soustředit se především na pevnost v uzlu a náchylnost k oděru. Průtažnost nehraje až takovou roli a je více méně ku prospěchu věci.

Polarizační brýle

Často naprosto nepostradatelná pomůcka. Kvalitní brýle nejenže pohlcují světlo odrážející se od hladiny, ale často nám dovolí při čistší vodě nahlédnout kousek pod hladinu. Díky tomu můžeme zahlédnout ryby, které bychom jinak vůbec neviděli. Zejména při lovu tloušťů jsou polarizační brýle neocenitelným pomocníkem. Všeobecně se doporučují žlutá skla a i já jsem jejich zastáncem. Výhodou je, pokud mají k nožičkám připevněnou šňůrku, ta je nedocenitelná, zejména pokud je břeh hůře přístupný. Spoustě rybářů (včetně mě) se stalo, že při prodírání křovím, kdy jsem měl brýle na kšiltovce, se mi je podařilo ztratit. Pokud máme šňůrku, můžeme brýle schovat pod vestu nebo mikinu, tím zamezíme jejich poškrábání a zároveň je máme stále po ruce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *