MUDR.Sergej Mezencev

Před podrobným rozborem tohoto dílu ještě jednou zopakujeme základní pravidlo – chytání s marmyškou vyžadují harmonické spojení všech článků v kombinaci, kterou můžeme představit jako rovnici „způsob chytání = marmyška + nástraha na háčku + vlasec + prut + způsob vláčení“.

Níže napsané je náš pokus dát dohromady všechny informace, se kterými jste se seznámili v předchozích částech knihy, a bude posledním krokem před tím, než začneme hovořit o účelovém chytání různých ryb.

Otestovali jsme všelijaké varianty rozboru způsobů chytání a konec konců jsme přišli na to, že nejlépe se vyjádřit nám pomůže stará dobrá klasifikace rybích pásem přítele Friče, který rozdělil rybí říše na:

  • pstruhové pásmo
  • lipanové pásmo
  • parmové pásmo
  • cejnové pásmo

Zvlášť probereme lov z lodi na jezerech a přehradách.

(Problém volby marmyšek budeme postupně řešit při rozboru chytání v každém pásmu).

1. Při chytání v PSTRUHOVÉM PÁSMU – na neširokých tocích s rychlým proudem – je nenahraditelný prut A, který vám dovolí klidně nahazovat v úzkých místech, pod svislými větvemi, zkrátka tam, kde s prutem B nemáte co dělat.

Podmínky chytání (rychlý proud, hloubka, která ve většině nepřesahuje 1-1,3 m) zužuje možnost výběru, nebo správně řečeno, konkretizuje vaše nároky, a marmyška se volí podle těchto bodů:

  • způsobu vláčení
  • s.10
  • po proudu
  • proti proudu
  • úrovně vláčení
  • rychlosti proudu
  • hloubky chytání
  • chuťových zálib ryb v této lokalitě

Například za slunečného dne jsme se rozhodli chytat v místě, kde HLOUBKA je do 30 cm, dno je kamenité, přitom vláčet budeme PO PROUDU, který je dost rychlý. To znamená, že marmyška má být:

  • patrná, aby si jí ryba všimla v rychlém proudu
  • ne příliš nápadná, aby rybu nevyplašila
  • taková, aby jí rychle neunášel proud a vy měli možnost prochytat partie u dna

Volba padá na velkou, těžkou a štíhlou olověnou marmyšku či wolframovou „kapku“ střední velikosti. Podle váhy volíme i vlasec 0,10-0,12 mm. Barvu marmyšky bychom doporučili nelesklou tmavou, na háček – zelený, černý, hnědý či žlutý molitan nebo twister

tak, aby nástraha napodobovala chrostíka v domku (či bez něho), malou vranku nebo něco, co spadlo z větve – housenku, brouka atd.

(MIMOCHODEM. Jestli pochybujete o posledním bodu, tak rozhodujte podle pravidla, na které musíte pamatovat vždy – ROZHLÉDNĚTE SE PO OKOLÍ či mrkněte pod kameny ve vodě.)

Přiměřeně k marmyšce a podmínkám volíme způsob vláčení – krátkodobé malé podskoky na dně či přetržité vysokofrekvenční pocukávání ve střední vrstvě s volným poklesem na dno. Rychlé vláčení pod hladinou v takových situacích se nijak neosvědčilo (aspoň u mě).

Jestli pokračujeme s chytáním po proudu (rychlém), ale v HLUBOKÝCH místech, tak pochopitelně vezmeme těžkou marmyšku. Otázka je – jakou? Jestli pstruzi nemají nic proti velkým nástrahám – tak štíhlou či kulatou olověnou. Jestli rybám do chuti padne něco malého, tak jim vyhovte – dejte wolframovou marmyšku stejné váhy, ale menšího rozměru. Co bude dnes platit – velká olověná nebo menší wolframová? Odpověď zní – zkuste a uvidíte.

Jestli jste se rozhodli ze stejného místa chytat dolu (vláčet proti proudu), tam, kde je MALÁ HLOUBKA a hojnost vodního rostlinstva, tak zvolte vláčení u hladiny a k tomu střední štíhlou či velkou plochou lehkou marmyšku. Proud jí vynese nahoru při napnutém vlasci a odnese dál při povoleném. Tak po jednom náhozu máte možnost během několika minut prochytat slušnou vodní plochu a přitom vizuálně kontrolovat pohyb marmyšky, pokud se mezi rostlinstvem nemihne stín, nástraha zmizí, prut se ohne… atd.

Jak jste pochopili z výše napsaného, hlavní úlohu při naší volbě způsobu chytání v pstruhovém pásmu hraje rychlost proudu a my musíme podřídit svůj výběr marmyšek + vlasce právě ji (a zájmům ryb, samozřejmě). Kromě toho, proud udělá za nás hodně práce s marmyškou, je třeba jen rozumně využít možnosti, které nabízí.

foto: MUDr. S. Mencev, V. Ehrlich

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *